Kříže a boží muka

Typický kolorit české krajiny tvoří pamětní kříže, umisťované podél cest, na křižovatkách nebo na hranicích pozemků. Lidově a ne zcela přesně se jim říká "boží muka". Nejdříve se stavěly kamenné smírčí kříže. Připomínají události dávných sporů a jejich vyřešení. Nejstarším z nich v okolí Horšovského Týna je barokní smírčí kříž na cestě z Horšovského Týna do Horšova. Kříže s motivem Kristovy oběti můžeme rozdělit zhruba do dvou skupin. Starší, převážně z doby barokní, jsou kamenná sloupková boží muka, např. v Horšově, u Štítar, na cestě do Valdorfu. Mladší typ se skládal z žulového podstavce a litinového krucifixu. Podstavec často nese vročení a jméno nebo iniciály donátora. Rozmach litinových křížů přinesla železářská výroba, která se rozvinula od 30. do 60. let 19. století v knížecích hutích ve Ferdinandově údolí (cca 6 km západně od Horšovského Týna). Odtud pochází i unikátní sbírka litinových náhrobních křížů na hřbitově v Tasnovicích. Obliba tohoto typu božích muk nebyla narušena ani renesancí prostých kamenných křížů z přelomu 19. a 20. století.