Poutní místa vznikala většinou u hlavních cest vedoucím k hranicím nebo v okolí velkých měst. Pro vznik poutních míst měl Horšovský Týn ideální dispozici. Proto v jeho nejbližším okolí vznikla dokonce tři poutní místa.
1. Nejstarší a nejvýznamnější je poutní kostel sv. Anny na Vršíčku, zhruba 1km západně od Horšovského Týna. Jeho vznik souvisí s pověstí o vykopání zázračné sošky sv. Anny někdy v 2.pol.15.století. Stavbu kostela pak iniciovalo duchovní Bratrstvo sv .Anny. V jeho čele stál majitel panství Jiří z Ronšperka, který kostel začal roku 1507 stavět. Stavbu pak dokončil jeho bratr Volf Dobrohost z Ronšperka a kostel byl 5. dubna 1516 vysvěcen. Slavné poutě na toto místo pokračovaly i za dalších majitelů panství Lobkoviců a Trattmansdorffů, kteří nechali kostel barokně přestavět, zřídit další stavby kolem něho a vystavět v něm svoji hrobku. Poutní procesí přicházelo do kostela sv. Anny vždy o velikonočních svátcích, na jejichž tradici upomínala barokní sochařská výzdoba křížové cesty. Hlavní událostí však byla tradiční anenská pouť 26. července, která dodnes znamená nejvýznamnější kulturní událost v Horšovském Týně.
2. Nejstarší loretu na českém území dal v horní části zámeckého parku zbudovat v roce 1584 Kryštof z Lobkovic, který se inspiroval loretánskou tradicí při své studijní cestě v Itálii. Sama kaple byla vysvěcena až v roce 1636 a nikdy neplnila funkci typického poutního místa, ale sloužila privátním potřebám místní aristokratické společnosti. Josefínské reformy znamenaly zrušení kaple a její přestavbu na vyhlídkový pavilon.
3. Šibeniční vrch je spojen s další významnou poutní tradicí - lurdskou. Ta na přelomu 19. a 20. století znamenala určitou renesanci pořádání poutí a bývá spojována s nástupem nové vlny katolické zbožnosti. V Horšovském Týně se projevila významnou nadační a sbírkovou činností, která přinesla na tu dobu nevídanou sumu 120.000 rakouských korun. Tato částka pokryla náklady na výstavbu rozlehlé kaple i na její provoz. Ke kapli Panny Marie Lurdské, postavené v roce 1913, s interiérem připomínajícím slavnou lurdskou jeskyni, kde se venkovské dívce Bernadettě Soubirusové v roce 1858 zjevila Panna Maria, proudily několikrát do roka stovky zbožných poutníků. Poutě nebývaly pouze náboženskými slavnostmi, ale také kulturními a společenskými událostmi, na kterých se scházeli lidé ze širokého okolí, aby se setkali se svými příbuznými a známými, sdělili si své radosti a starosti, případně uzavřeli obchody, ale především se duševně povznesli nad shonem a starostmi všedních dní.