Společenské změny po listopadu 1989 proběhly v Horšovském Týně podobně jako ve stovkách jiných měst a městeček. Také zde bylo ustaveno Občanské 
fórum, které ovládlo radnici a zvítězilo v prvních svobodných volbách. Nové vedení města stálo před nelehkou volbou – čím začít? Rozhodlo se pro vybudování nezbytné infrastruktury, bez níž by se město nemohlo dál rozvíjet, a tou byla čistička odpadních vod. Rozsáhlá investice však po celá devadesátá léta podvázala finanční možnosti města, a tak se z dalších investičních akcí uskutečnila pouze plynofikace Malého Předměstí, která umožnila pozdější privatizaci bytů. Téměř od základu prošla proměnou ekonomická struktura města. Bouřlivý vývoj při privatizaci v 90. letech znamenal zánik řady tradičních výrobních odvětví, zejména těch, které byly spojeny se zemědělskou výrobou. Skončila konzervárenská výroba v bývalém městském pivovaru a tím i produkce po celé republice oblíbené horšovskotýnské hořčice. Naštěstí zůstala zachována historicky a architektonicky cenná budova pivovaru, pro kterou se hledá nové využití. Hůře dopadla mlékárna, jejíž budova byla po skončení výroby beze zbytku demolována. Tady se potvrdilo lidové přísloví : S čím zacházíš, tím také scházíš. Mlékárnu postavili nacisté na zabaveném a zbouraném majetku židovského podnikatele Karla Abelesa.
Nyní ji postihl stejný osud. Výrobu byly nuceny zastavit i dva velké stavební podniky na zemědělství napojené : Zemědělské stavby a Agrostav. Z dřevozpracujícího průmyslu se udržela Chodská pila, zatímco závod Sport byl nucen provoz v Horšovském Týně uzavřít. Předtím monopolní zemědělský podnik Oseva, dříve státní statek, přišel při privatizaci o řadu farem, z nichž některé hospodaří samostatně, jiné převzal v současnosti největší zemědělský podnik v oblasti – Meclovská zemědělská. Své pozice si udržel ve městě plastikářský průmysl, který v posledním desetiletí výrazně expanduje, zejména společnost Gerresheimer, vyrábějící produkty pro farmacii a medicinu. Startovací podmínky pro rozvoj drobného podnikání a služeb v oblasti obchodu a pohostinství byly 
v Horšovském Týně ztíženy tím, že většinu provozoven vlastnilo před rokem 1989 spotřební družstvo Jednota, které je drželo téměř po celá devadesátá léta. Také restitucí bylo vzhledem k poválečné výměně obyvatel velmi málo. Přesto i z řídkých řad restituentů vyšli někteří významní podnikatelé. Příkladem může být firma Jana Šmuclera zabývající se prodejem a servisem osobních automobilů, která již překročila svým významem hranice regionu. Opravdový stavební rozvoj zaznamenal Horšovský Týn až na začátku nového tisíciletí. Zdroje pro rozsáhlou investiční činnost získalo vedení města z evropských a státních dotací a dále z privatizace poloviny vlastního bytového fondu. Stavební činnost byla zaměřena především na historické jádro města. Proběhla rozsáhlá rekonstrukce povrchů celého náměstí a všech přilehlých ulic. Zmizela proluka za radnicí, kde byl vybudován dům s pečovatelskou službou. Domy na náměstí si noví vlastníci z řad bývalých nájemníků opravili a také zámek dostal novou fasádu, takže historické jádro města se zaskvělo v plné kráse. Co do rozměrů i finanční náročnosti bylo největší investicí odkanalizování celého města. Akce byla spojena s rekonstrukcí páteřních komunikací ve městě – ulice J. Littrowa, ulice E. Beneše, ulice Vrchlického a Domažlická ulice. Byl rekonstruován most přes Radbuzu a lávka u kina. Znovu se rozběhla i bytová výstavba a město vytvořilo příznivé podmínky pro stavbu rodinných domů. Vyrostly celé nové ulice: A. P. Čechova a Pod Loretou na Plzeňském Předměstí a Janáčkova na Velkém Předměstí. Kompletní rekonstrukcí prošel městský stadion, a žáci místních škol, mládež a sportující veřejnost tak dostali do užívání moderní sportovní komplex. Rostoucí prestiž Horšovského Týna byla posílena v roce 2002, kdy se město stalo obcí s rozšířenou působností, získalo tak znovu pravomoci bývalého okresního města. Po roce 1989 byly obnoveny také některé staré místní tradice, především pořádání Anenské pouti. V pořadatelských rukou městského kulturního zařízení dostala tato nejvýznamnější kulturní
akce ve městě novou vyšší kvalitu, a tak poslední víkend v červenci přijíždějí do Horšovského Týna tisíce lidí, aby zhlédly po tři dny trvající nepřetržitý kulturní program na náměstí. A co ještě může Horšovský Týn návštěvníkům nabídnout? Samozřejmě návštěvu národní kulturní památky – státního hradu a zámku se šesti prohlídkovými okruhy, procházku rozlehlým zámeckým parkem, prohlídku půvabného historického centra města, krátké pěší trasy po naučných stezkách v blízkém okolí. Jedna z nich návštěvníka zavede k rozhledně na Šibeničním vrchu, kterou si místní postavili v roce 2010 sami za pomoci dotace a z vlastních sbírek. Do vzdálenějšího okolí se může turista vydat na kole po značených cyklotrasách nebo v sedle koně. Odpočinek pak nalezne v místních restauracích, penzionech a hotelech, které nabízejí dostatečnou ubytovací kapacitu podle přání a náročnosti klientů. O všech těchto možnostech a službách a ještě mnoha dalších dostane návštěvník informace v regionálním informačním centru na náměstí.
