Edward VII., král Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, král britských dominií v zámoří a indický císař, byl zajímavou osobností. Přestože vládl pouhých devět let, stal se státníkem, který výrazně ovlivnil nejen dějiny britského impéria, ale i celoevropské dějiny před 1.světovou válkou. Narodil se 9. listopadu 1841 jako druhé dítě a nejstarší syn královny Viktorie a prince Alberta, který pocházel z rodu Sachsen-Coburg-Gotha. Při křtu dostal jméno Albert Edward a po celý život mu jeho blízcí říkali „Bertie“.
Na přání rodičů byl cílevědomě vzděláván a připravován na úlohu budoucího konstitučního monarchy. Přestože se neprojevoval jako obzvlášť pilný student, úspěšně absolvoval univerzitní studia v Oxfordu i v Cambridge. 
Samozřejmou součástí přípravy na své budoucí poslání byla i služba v armádě. Královna Viktorie, která proslula svou vášní pro sňatkovou politiku, připravila i sňatek svého prvorozeného syna. Za nevěstu byla vybrána princezna Alexandra Dánská, dcera dánského krále Kristiána IX., proslulá svou krásou. V manželství se narodilo šest dětí – tři chlapci a tři dívky. Druhorozený syn se stal anglickým králem jako Jiří V. Během dlouhého panování své matky královny Viktorie se Edward nijak významně politicky neprojevoval. Věnoval se svým koníčkům, divadlu, hudbě, lovu, hráčské vášni a sportu. Po smrti svého otce převzal po něm roli mecenáše a patrona vědy a umění. V této roli pak vystupoval při oficiálních příležitostech po boku své matky. Když v roce 1901 po nejdelším panování v dějinách britského impéria zemřela královna Viktorie, nastoupil její syn na trůn jako Edward VII. Na rozdíl od svého předchozího působení se panovnické funkce ujal velmi energicky. Patřil k těm panovníkům, kteří aktivně zasahovali do politiky, zejména do politiky zahraniční. Při své zahraničně politické aktivitě Edward VII. dovedně využíval té skutečnosti, že byl v příbuzenském poměru téměř se všemi panovníky v Evropě. Ne nadarmo byl označován za „evropského strýčka“. Edward VII. se výrazně přičinil o urovnání sporů kolem kolonií v Africe, které vedly Francie a Británie, a o uzavření vzájemné dohody – „entente cordiale“ ( srdečná dohoda ) mezi oběma zeměmi, která se stala základem pro budoucí seskupení mocností pod názvem Dohoda, jež později zvítězilo v první světové válce. Ve vnitřní politice podporoval liberální směr a velice liberální zásady zastával Edward VII. i ve svém soukromém životě. Už v mládí byl považován za typického dandyho a proslul poněkud uvolněnými mravy. Své četné milenky nacházel především v divadelním prostředí. Nejznámější byla jeho avantýra s hvězdou tehdejších music-hallů Lilly Langtry. Po celý život zůstal velkým bonvivánem a milovníkem života. Svým životním stylem určoval módní trendy po celé Evropě. Všude byl také vítán jako velice milý a příjemný společník. Po upjaté konzervativní atmosféře viktoriánské éry znamenal nástup liberálního Edwarda VII. příjemný průvan do zatuchlého a strnulého prostředí tehdejší Evropy, který přinesl uvolnění do každodenního života lidí, dříve těsně svázaného a omezeného tuhými společenskými konvencemi. Společenský život tehdejší evropské smetánky se odehrával hlavně v proslulých lázních. K nim patřily i západočeské Mariánské Lázně, které si Edward velmi oblíbil a každoročně sem zajížděl. V srpnu roku 1904 se uskutečnilo v Mariánských Lázních setkání Edwarda VII. s rakouským císařem Františkem Josefem I., který byl na léčení v Karlových Varech. Jak František Josef, tak Edward VII. si od vzájemného setkání slibovali sblížení obou velmocí. K tomu ale nedošlo. V císařském doprovodu byl i majitel Horšovského Týna kníže Karel Johann Trauttmansdorff, který zastával funkci nejvyššího lovčího. Protože Edward byl také vášnivý lovec, slovo dalo slovo a anglický král přijal pozvání knížete Karla Johanna k lovu v Horšovském Týně. První oficiální návštěva Edwarda VII. proběhla 30. srpna roku 1904. Král přicestoval z Mariánských Lázní automobilem v doprovodu osobního tajemníka a ministra Chaplina. Druhá návštěva proběhla 3. září 1906 a třetí, konaná o rok později 4. září 1907, byla ve znamení významné společenské události – zasnoubení synovce Edwarda VII. s jednou z knížecích dcer. Tím se Trauttmansdorffové zařadili mezi vysokou evropskou aristokracii. Poslední návštěva krále Edwarda VII. proběhla 2. září 1908. Byla již poznamenána zhoršujícím se zdravotním stavem krále. Jediným vzácným svědkem králova posledního pobytu je jeho vlastnoruční záznam v pamětní knize zámeckých hostů. Připomínkou návštěv anglického krále Edwarda VII. je pamětní deska umístěná na zámecké zdi v roce 2004 u příležitosti stého výročí jeho prvního pobytu v Horšovském Týně.
