Karel Johann Trauttmansdorff se narodil 5. září 1845 jako prvorozený syn knížete Ferdinanda Trauttmansdorffa a jeho 
manželky kněžny Marie Anny rozené Lichtensteinové. V roce 1859 se stal nástupcem svého zemřelého otce a zdědil velkostatky v Horšovském Týně, Jičíně a Oberwaltersdorfu v Dolním Rakousku. V šlechtické společnosti byl oblíben a měl pověst kavalíra od hlavy až k patě. Lovecká vášeň z něj udělala nejlepšího střelce v Rakousku-Uhersku. V roce 1869 se oženil s dvorní dámou rakousko- uherské císařovny Alžběty, marzkýzou Josefinou Pallavicini a měl s ní dva syny a tři dcery. Kníže Karel byl dědičným členem panské sněmovny, komořím, čestným rytířem řádu maltézského a získal řád Zlatého rouna. Kromě lovu, kterému se věnoval celý život, hrál rád karty, choval koně, kteří často vítězili na dostizích, sbíral známky a mince z celého světa. Spekuloval také na burze a utrpěl ztrátu jednoho milionu zlatých. Za tuto nešťastnou spekulaci byl v roce 1890 dán zemským soudcem pod kuratelu. Jeho kurátorem byl jmenován hrabě Ferdinand Trauttmansdorff, vrchní komoří a předseda panské sněmovny, který byl pověřen správou jeho majetku, odhadnutého na sedm milionů zlatých. Na sklonku svého života byl kníže Karel postižen arteriosklerózou. Přesto se 25. září 1920 vypravil na lov do srnčí obory u Podrážnice. Byl krásný podzimní den, nemocný kníže seděl v loveckém voze s vestavěnou židlí na ležení. Na oseté pole byla vyhnána srnčí zvěř. Kníže se rozhodl zastřelit srnce, ale byl tak zesláblý, že sám nemohl dostat pušku před oči a kněžna mu musela pomáhat. Zaměření cíle trvalo dlouho, srnčí zvěř již byla v běhu, když padl výstřel a kníže ke svému nepříjemnému překvapení spatřil, že místo srnce složil srnu. Tak nešťastně dopadl poslední lov nejlepšího střelce v Rakousku-Uhersku. Kníže zemřel 9. listopadu 1921 ve věku 76 let. Jeho pohřeb se konal 12. listopadu ve dvě hodiny odpoledne do rodinné hrobky u svaté Anny na Vršíčku. Církevní obřad a rozloučení se zesnulým vykonal horšovskotýnský arciděkan Leopold Klíma.
