Jan z Lobkovic, který se v rodové posloupnosti psal do roku 1569 jako mladší z Lobkovic a v posledním roce života jako starší, byl typickým renesančním dvořanem, který vzestup svého rodu a růst osobní moci spojil s věrnými službami habsburskému panovnickému domu. Svou politickou kariéru zahájil v roce 1538 jako dvorský sudí. Ke královskému dvoru Ferdinanda I. se dostal v roce 1544. Zpočátku zastával nepříliš významný úřad hejtmana německých lén království českého, ale záhy se stal královým oblíbencem.
Příspívala k tomu zřejmě i jeho horlivá příchylnost ke katolickému náboženství, která se spolu s věrností v době prvního stavovského povstání 1547 velmi cenila. Svoji odddanost panovníkovi dokazoval Jan ml. z Lobkovic i četnými půjčkami, a protože král zpravidla nebyl sto půjčky vrátit, odměňoval věrného dvořana zástavami výnosných statků. Když se v roce 1557 odhadoval majetek českých stavů, ukázalo se, že Jan ml.z Lobkovic byl nejbohatším feudálem z panského stavu v celém Plzeňském kraji. Ruku v ruce s růstem pozemkového vlastnictví stoupal Jan ml. z Lobkovic i na mocenském žebříčku. V letech 1551 až 1554 zastával úřad nejvyššího sudího království Českého. Tak jej lze vidět na nástěnné malbě v erbovním sále horšovskotýnského zámku, jak v majestátní pozici předsedá zasedání zemského soudu. Svoji politickou dráhu pak završil ve funkci nejvyššího purkrabí, tedy první osobnosti po králi v zemi. Tento úřad převzal v roce 1554 a podržel si ho až do smrti. Svoji rostoucí prestiž prezentoval Jan ml.z Lobkovic navenek rozsáhlou výstavbou svých sídel. Na tomto poli si počínal velkoryse a moderně. V roce 1545 zahájil velkolepou stavbu svého paláce na Hradčanském náměstí. Tehdy co do rozsahu největší šlechtický palác je dodnes perlou české renesance. Stejný stavitel, Ital Agostino Galli, řídil ve stejném stylu po roce 1547 přestavbu požárem zničeného horšovskotýnského hradu. Jan ml. z Lobkovic byl třikrát ženat. V prvním manželství s Annou z Bibrštejna se narodil prvorozený syn Kryštof, z druhého manželství s Bohunkou z Rožmberka pocházel syn Vilém. Třetí manželkou byla Alžběta z Regensdorfu. Jan st. z Lobkovic zemřel v roce 1570 a byl pochován ve farním kostele sv. Petra a Pavla na náměstí.
