Vznik města a jeho rozvoj si vyžádal mimo jiné i dostatečné zásobování jeho obyvatel vodou. Město leželo u řeky a k hospodářským účelům se užívala voda z Radbuzy, na jejíchž březích se také pralo. Voda k vaření se čerpala ze studen, které si vykopali někteří měšťané. Vybudování městského vodovodu, kterým se přiváděla voda do kašen v centru města, si vynutil rozsáhlý požár města v roce 1547. Ten zničil všechny domy na náměstí a značně poškodil i hrad. Ukázalo se, že k hašení požárů jsou zdroje ve studnách nedostačující a k řece je daleko. V květnu 1576 byla na popud městské rady započata stavba vodovodu, který přiváděl vodu z obecního rybníka pod Kněží horou nedaleko městského dvora v Lazcích.
Soustavou dřevěného potrubí byla voda vedena údolím Lazeckého potoka do dvou kašen. Jedna byla na náměstí a druhá u Pražské brány. Náklady na stavbu hradila městská rada a dřevo na trubky darovala městu vrchnost. 28. října 1576 byl vodovod zprovozněn. Uplynulo 120 let a v roce 1689 přišel další ničivý požár, který ukázal, že zdroje vody v rybníku pod Kněží horou nejsou dostatečné. Dva členové městské rady - Ondřej Jung a Jan Perveiler našli nové zdroje u vesnice Borovice severně od Horšovského Týna a iniciovali výstavbu nového vodovodu. Za 12 týdnů bylo položeno 993 kusů vrtaných dřevěných rour, které přivedly vodu do dvou kašen na náměstí. Navrhli a zbudovali je Šimon Laimhampl se synem Tomášem a bratři Josef a Jan Langovi. Tyto kašny stojí dodnes. Návrhy na barokní kašny, které se z té doby také zachovaly, nakonec nebyly realizovány. Celé vodovodní zařízení bylo slavnostně otevřeno 18. června 1689. Sloužilo až do moderní doby. Když se v roce 1957 prováděly výkopy na náměstí, byly v hloubce 125 cm nalezeny zbytky dřevěného potrubí obou historických vodovodů.