Horšovský Týn

.... informace co vás zajímají.

holubSelský dvůr musel splňovat několik základních funkcí. V prvé řadě to byla funkce obytná - uspokojoval nároky na bydlení pro svého majitele a jeho rodinu. Ta bývala většinou třígenerační: rodiče a jejich děti a prarodiče. Velcí sedláci na svém statku ubytovávali i svou čeleď. Další funkce byla hospodářská - selský dvůr tvořil zázemí pro hospodářskou činnost, kterou vykonávali sedlák se svou rodinou a čeledí. V neposlední řadě plnil výstavný dvůr i funkci reprezentativní - měl ukazovat zámožnost a společenské postavení svého majitele. Různým společenským funkcím odpovídalo uspořádání jednotlivých stavení a také vnitřní dispozice budov. Na Horšovskotýnsku se stejně jako po celém česko-německém pomezí prosadil typ tzv. franckého dvorce, jehož základní uspořádání si s sebou přinesli již němečtí kolonisté, kteří od 13. století osidlovali tyto oblasti. Základními stavebními prvky byly obytné stavení a hospodářské budovy - chlévy a stodoly. Stavební parcela měla tvar čtverce či obdélníka, jehož jednu boční stranu tvořilo obytné stavení, na Horšovskotýnsku většinou prodloužené o chlév. Průčelí obytného stavení bylo obráceno směrem k návsi nebo k průjezdní komunikaci. Obytné místnosti byly zpravidla řazeny takto: v průčelí světnice, pak následovala vstupní síň s chlebovou pecí, kuchyně a komora. Za ní byly chlévy s vlastní vstupem ze dvora. Druhou boční rovnoběžnou stranu tvořily buď další chlévy, nebo menší stavení pro prarodiče, tzv. výměnek.

Číst dál: Selské usedlosti

krizTypický kolorit české krajiny tvoří pamětní kříže, umisťované podél cest, na křižovatkách nebo na hranicích pozemků. Lidově a ne zcela přesně se jim říká "boží muka". Nejdříve se stavěly kamenné smírčí kříže. Připomínají události dávných sporů a jejich vyřešení. Nejstarším z nich v okolí Horšovského Týna je barokní smírčí kříž na cestě z Horšovského Týna do Horšova. Kříže s motivem Kristovy oběti můžeme rozdělit zhruba do dvou skupin. Starší, převážně z doby barokní, jsou kamenná sloupková boží muka, např. v Horšově, u Štítar, na cestě do Valdorfu. Mladší typ se skládal z žulového podstavce a litinového krucifixu. Podstavec často nese vročení a jméno nebo iniciály donátora. Rozmach litinových křížů přinesla železářská výroba, která se rozvinula od 30. do 60. let 19. století v knížecích hutích ve Ferdinandově údolí (cca 6 km západně od Horšovského Týna). Odtud pochází i unikátní sbírka litinových náhrobních křížů na hřbitově v Tasnovicích. Obliba tohoto typu božích muk nebyla narušena ani renesancí prostých kamenných křížů z přelomu 19. a 20. století.

kapleHoršovskotýnsko bylo vždy oblastí s katolickým vyznáním obyvatel. Jejich zbožnost se projevovala mimo jiné i stavbou řady drobných církevních staveb - kapliček, které se staly ozdobou návsí většiny vesnic a osad v nejbližším okolí Horšovského Týna. Nalezneme je také vedle cest a na křižovatkách cest, obklopené vzrostlými lipami a kaštany. Půdorys některých připomíná jejich barokní založení, ale většina z nich se dochovala v pozdějších přestavbách po polovině 19. století. Jedná se většinou o prosté obdélníkové nebo polygonální stavby, jen zřídka doplněné o presbytář nebo apsidu. Nejčastěji jsou sklenuté jednoduchou plackou a zakončené valbovou střechou. Největší ozdobou bývala zvonička ve tvaru lucerny nebo věžička, často dostavovaná později. Vnější výzdoba těchto kapliček je poplatná tehdy oblíbeným historizujícím slohům. Nejvýznamnější novogotickou kaplí je kaple sv. Václava v Nové Vsi, kterou zdobí vysoká okna s lomeným obloukem. Stejný tvar mají i vstupní dveře v průčelí s portálkem, nad nímž je kruhová roseta. Po celém obvodu provází stavbu obloučková římsa.

Číst dál: Kapličky v okolí Horšovského Týna

Nová rozhledna na Domažlicku nabídne výhled na Šumavu a Český les
Český rozhlas - odkaz zde

Na Šibeníčním vrchu na Domažlicku vyrostla rozhledna
Český rozhlas - odkaz zde

Toulavá kamera - odkaz zde